Takže, jak jsem již avizoval, odstartoval jsem ve středu v noci, přesně v 2:00, spolu s PetremS se zajížďkou přes Kolín, zde přistoupil Slaviaman a PepaB, po naplánované trase do Amsterdamu. Před sebou dva tisíce kilometrů a to jen abych zhlédl bitvu našich červenobílých borců. Cesta probíhala nad moje očekávání dobře, únava se překvapivě nedostavovala a tak jsme v optimistickém duchu dorazili po jedenácti hodinách cesty přímo k Amsterdamské aréně. Na rozdíl od Hamburku se zde dalo v pohodě zaparkovat. Nechali jsme tedy náš vůz značky Škoda zde a vyrazili směr aréna notabene město. Amsterdamská aréna spolu s okolím je ukázka toho jak se má takový projekt dělat. Aréna tvoří spolu s obchodním centrem a multikinem jednotný komplex kde návštěvník může prožít několik hodin zábavy a konzumu. Doufám, že se naše marketingová ředitelka stačila podívat do jejich fanshopu. Já si odvezl suvenýr v podobě červenobílé šály. Doufám, že ona představu jaký sortiment má takový fotbalový fanshop mít!
První oříšek nastal v přepravě do města. U arény je stanice Metra a Holandské dráhy. Rozmazlen integrovaným systémem jak ho znám z Prahy, Paříže nebo Říma (tady je Metro docela adrenalinový zážitekJ) jsem se snad poprvé někde ztratil J prostě jediný automat jenž jsem v tu chvíli pochopil byl ten drážní. Vybavil jsem tedy naši skupinu lístky a čekajíc na vlak z Rotterdamu sledovali jsme odjíždět další sešívky metrem do města. Nakonec se však moje volba ukázala jako rozumná, vlak nás dovezl až do centra a dokonce jsme i ušetřili a to se počítáJ Už předem jsme se domlouvali, že optimální základní průzkum města bude asi z paluby lodě projížďkou po kanálu. Vyjížďka trvala círka hodinu a další dvě jsme se procházeli tím zbytkem. Prohlídku jsme zakončili stylovým přípitkem Amstelem na vítězstvíJ a vyrazili zpět k aréně.
Dovnitř jsme šli tak asi hodinu před začátkem, zasedli a kochali se vnitřkem arény. No a ve 20:30 to začalo.
První minuty nebyly z naší strany dobrý, Franta Dřížďal nestíhal a klidně to mohlo být po pár minutách už dva nula. Jenže Ajax prokázal nemohoucnost v koncovce, naši borci se oklepali a začali skvěle bránit a i byla snaha útočit. Fotbal výborné úrovně. Suchý vykopával sice jednou míč z brankové čáry ale jinak Vaniak kouzlil. Ve druhé půli chytil penaltu a následně po faulu na Jandu Kalivoda naší penaltu proměnil. Aréna ztichla, Ajax znervózněl a začal notně kazit. Hlouček našich příznivců v ten okamžik opanoval prostot arény a bylo nás slyšet! Závěrečný hvizd rozhodčího spustil naší euforii, ovšem klasická děrovačka se tentokrát nepovedla kluci nám zatleskali a přesunuli se k hloučku fanoušků odbočky (pí. Zíková a spol) škodaL
Pořadatelé nás drželi v patře notnou dobu, ovšem nám nemohlo nic zkazit náladuJ Po tom co se nám donesl výsledek letenských, zvěst o ne dohrání zápasu tím ******* (však je jasné o kom mluvím) a hrubce toho druhého, která je dostala de fakto do kolen, nálada dosáhla vpravdě extázeJ No v sektoru jsme strávili skoro hodinu, kdy policie neustále naháněla fanoušky AJAXU. Tak o půlnoci jsme nastoupili cestu domů, ta byla o něco pomalejší, ale v pořádku jsme se dostali po dvanácti hodinách šťastni domů. Tachometr ukazoval 1967,5km a skóre 0:1.
foto:
SLAVIAMAN